2. Aspen (Topol osika)

leaves-195697_1920

Aspen, česky topol osika je esence, která souvisí s blíže nedefinovaným strachem. Určitě znáte přirovnání, že se někdo „třese jako osika“. Stačí jen malý závan větru a listy topolu se rozechvějí. Stejně tak člověk, který potřebuje topol, je velmi citlivý na okolní vjemy a vše kolem ho rozechvívá. Člověk, který potřebuje aspen, je silně úzkostný, bázlivý a ustrašený, ale svůj strach nedokáže pojmenovat. Bojí se někam jít, ale nedokáže přesně říct proč. Některé situace/místa/lidé v něm vyvolávají nepříjemné úzkostné pocity, ale on opět nedokáže říct důvod. Na rozdíl od kejklířky, kde můžeme s jistotou říct, z čeho máme strach (ze zubaře, psů, mluvení na veřejnosti), u topolu to říct nedokážeme. Je to jakési tušení něčeho zlého, nepříjemná předtucha, strach z magických a mystických věcí. Topol se dobře osvědčuje u dětí (ale samozřejmě i dospělých), které trápí noční můry nebo mají strach z nadpřirozena.

Při užívání esence topolu člověk cítí, jak jeho strachy pomalu odcházejí. Dostavuje se víra ve vyšší řád, který nám dodává jistotu, že není čeho se obávat.

Moje zkušenost s topolem:

Topol je jedna z mých „ústředních“ esencí, protože už odmalička mě přitahují různé nadpřirozené jevy a mám ráda filmy s tímto tématem. Zároveň mě často v dětství i dospělosti trápily noční můry s mystickou tématikou (nejčastěji upíři) a nepříjemné představy (například strach podívat se ve tmě do zrcadla). Když jsem viděla nějaký horor, často jsem pak několik dní nemohla usnout a přehrávala si různé strašidelné scény (třeba takový Šestý smysl mi dal pořádně zabrat, a to vlastně nebyl ani horor). Zároveň mě trápily úzkostné představy, že se někde/někomu něco stane. Třeba po jednom nepříjemném snu jsem se celý den bála, že se něco stane mojí mamce. Stejně tak jsem jednou měla při odchodu do práce předtuchu, že se něco stane mně a že už se nevrátím domů. Lidem, kteří pořebují topol, se doporučuje, aby se vyvarovali zbytečných strach vyvolávajících vjemů (např. nedívali se na horory). Já se tím řídím, takže místo The Walking Dead, které jsem doslova žrala, teď sleduji Přístav a Ohnivý kuře. K tomu užívám topol a můžu říct, že jak mé noční můry a můj strach z nadpřirozena, tak i úzkostné předtuchy jsou ty tam.